Výstava obrazů malířů Josefa Korejze Blatinského a Karla Kratochvíla.

02.05.2018

Karel Kratochvíl – malíř a grafik (1912 – 1998)

 

Narodil se 4. října 1912 v Bohdašíně u Červeného Kostelce v učitelské rodině.  Jeho výtvarné nadání se projevilo již ve školních kresbách. Jeho strýc Jan Klos, malíř a pedagog, zasvěcoval ho při svých návštěvách do tajů malířského umění. O talentu svědčí práce, které se zachovaly z období jeho učení litografem. Při jeho dalším studiu ho vedly takové osobnosti výtvarného umění, jako byl profesor Karel Beneš a Jindřich Sitte a Vlastimil Rada. Základy figurální malby studoval u Miroslava Hégra, grafiku u prof. Klenera a jevištní výtvarnictví u prof. Richarda Landra. Absolvoval také tříleté studium estetiky na Karlově univerzitě v Praze. Svou profesní dráhu začal jako litograf v grafické firmě Doležal v Červeném Kostelci, kterou vykonával do roku 1945. Pak až do roku 1948 pracoval jako návrhář a grafik ve firmě uměleckého knihařství Martinec rovněž v Červeném Kostelci. Po únoru 1948 byl mimo jiné zaměstnán jako návrhář v textilním podniku Úpolen v Úpici a Texlenu v Trutnově, následně v tiskárně Jiskra. Jeho umělecká, pedagogická a organizační práce byla velmi rozsáhlá a pestrá. Nejen grafika, která byla jeho hlavní pracovní náplní, ale také ilustrace knih, jevištní tvorba nejen pro regionální ochotnická divadla, ale i pro hostující Národní divadlo, které hrálo v různých městech kraje. Jako milovník loutkového divadla založil v Radvanicích, kam se v roce 1960 přestěhoval, soubor loutkového divadla, pro který navrhoval scény a pro loutky kostýmy. Navrhl více jak více jak sto plakátů a diplomů. Jako příklad může být uveden návrh diplomu pro prezidenta dr. E. Beneše a Olgu Scheinpflugovou v roce 1946 při příležitosti celostátních oslav Karla Čapka v Malých Svatoňovicích, kde také navrhl plakát a pohlednice. Obdobně se podílel na návrhu výstavy při oslavě B. Němcové v Červeném Kostelci, kde také navrhl úpravy domku, ve kterém Němcová žila. Byl členem Spolku výtvarných umělců Marold v Praze. V malířské tvorbě sice převažuje krajinářství, ale bohatě je zastoupena tvorba portrétní, motivy lidové architektury a také zátiší. Jeho láska ke Slovensku, především k Oravě a Tatrám, se promítla do jeho krajinářské tvorby. Z jeho ilustrátorské práce lze uvést ilustrace v knize Líbezná země autora S. Berana, sbírce básní J. P. Kratochvíla Souhvězdí krásy a Mých snění píseň. Ilustroval sbírku milostné poezie S. Řeháka pod názvem Čas zapadajících sluncí a pro sbírku básní Otmara Chvaliny vytvořil celou stovku perokreseb s hradeckými motivy. Pro nakladatelství Balustráda Společnosti ochránců památek ve východních Čechách (členem od 1990) vytvořil více než sto perokreseb pro náš informační bulletin. Navrhl několik vystřihovacích papírových betlémů, například s motivem Hradce Králové a vytvořil řadu barevných pohlednic. Karel Kratochvíl vedl mnoho let výtvarné kroužky v Červeném Kostelci, Úpici, Trutnově, Žacléři a v Malých Svatoňovicích.  Po odchodu do důchodu vedl dětský výtvarný kroužek v Radvanicích, kde založil i dětský loutkářský soubor. Přednášel o výtvarném umění na školách v trutnovském regionu. Svou vlastní tvorbu jako člen Maroldu prezentoval na mnoha společných výstavách. Zemřel 25. dubna 1998 v Červeném Kostelci. V dubnu letošního roku uplynulo dvacet let od jeho skonu.

 

JOSEF KOREJZ - BLATINSKÝ 1909 - 1989

 

V dějinách českého národopisu a Iolklortstíky hrají značnou úlohu vlastivědní pracovníci-samouci, kteří se seznámili s odbornou llteraturou, nalezli zalíbení ve vlastním etnografickém studiu a věnovali mu posléze všechen svůj volný čas, aby popsali, zakreslili, zřotograřovalí život lidu v jeho specifických projevech tradiční kultury. Česká etnografie a folkloristika by vlastně bez těchto nadšených a. dobrovolných spolupracovníků nemohla ani dobře existovat. V současné době, kdy v každém okrese je muzeum s vlastivědnými pracovníky s vysokoškolskou kvalíříkací, se zdá, že vý- znam místních vlastivědných pracovníků poklesl. Nemohou se za současných podmínek projevovat tolik v tisku, ale jsou zde, pracují nezištně a skromně. Odborný pracovník-etncgraf je nutně potřebuje, vyhledává Je, neboť mu neobyčejně pomáhají. Nikdo namůže tak proniknout do soukromého života vesnice jako právě místní člověk, a tak tito lidé ve spolupráci s odborníky se mohou dobrat i velmi cenných a vynikajících výsledků. Mezi výrazné a svérázné postavy národopisné práce v Podorlicku patří i Josef Korejz-Blatínský, malíř, kronikář, sběratel. Narodil se 3. května 1909 v Javorntcí. Už na gymnasiu v Rychnově n. Kn. rád maloval. Po vojně odjel do Prahy, kde se u soukromých učitelů učí malbě. Nemá ale prostředky k dalšímu studiu a proto se navrací do rodného kraje a maluje dále, vším co má po ruce. "Spiritistická seance" je vlastně jediný velký obraz zachovaný z tohoto učednického období. Zde se již. projevuje Korejzův smysl pro detail v obleku, interiér místnosti, 'pro dokumentárnost. Po okupací na svých cestách republikou, při národopisných slavnostech, zejména ve Stráž- nici; ho jeho mysl pro barevnost, detail, jeho historické zájmy vedou stále více k národopisu, k rázovitým lidovým stavbám, k barevnosti lidových krojů, k svéráznosti lidových obyčejů, tanců, k lidem a k jejich tvářím. Stále je přitahován těmito jevy, zachycuje je, pokouší najít formu jak je rychle zvládnout, zdokumentovat. Poučuje se na kresběch Mánesových a na barevném vidění [ož! Úprky